středa, října 27, 2004

Světlo lásky

Buď laskavý. Vykonej aspoň jeden nezištný skutek denně ; i kdyby si měl jen rozšířit štěrbinku v místě, kde vyráží na povrch pramínek.

Ochotně pomáhej. Vykonávej svoje povinnosti pro povznášející pocit, který dává služba, neboť člověk čerpá ze služby sílu.

Buď veselý. Hledej štěstí života - protože každá rozumná radost, kterou můžeš získat anebo dát je nezničitelný poklad, který se zdvojnásobí s každým, s kým se o ní podělíš.

úterý, října 26, 2004

Světlo síly

Buď odvážný. Odvaha je nejvznešenější vlastnost. Strach je při kořenech každého zla. Neohroženost znamená silu.

Mlč, pokud hovoří starší a proukazuj jim úctu i jinak. V čase zkoušky je mlčení těžší než mluvení, ale nakonec bývá silnější.

Buď poslušný. Poslušnost je základní povinnost woodcraftera. Poslušnost znamená sebeovládání a to je jádrem Zákona.

pondělí, října 25, 2004

Světlo pravdy

Svoje čestné slovo považuj za svaté. Toto je zákon pravdy a pravda je moudrost. Nemožno věřit tomu, kdo nekoná podle tohoto zákona.

Hraj poctivě, neboť čestná hra je pravdou a falešná hra znamená zradu.

Buď pokorný. Uctívej Velkého Ducha a respektuj víru jiných, protože nikdo nepozná celou pravdu a každý, kdo pokorně věří, má právo na naší úctu.

úterý, října 19, 2004

Světlo krásy

Buď čistý - ty sám i místo, kde žiješ. Není dokonalejší krásy bez čistoty těla, duše a jednání. Tělo je posvátným chrámem ducha, proto si važ svého těla. Čistota prospívá především tobě, ale i lidem okolo tebe a ti, kteří zachovávají tento zákon, slouží přírodě.

Buď silný. Rozuměj svému tělu a měj k němu úctu. Je to chrám ducha, a pokud není zdravé, nemůže být silné ani krásné.

Chraň všechny neškodné tvory pro radost, kterou dává jejich krása. Chraň stromy i květy a buď připravený bojovat s požárem v lese i ve městě.

Lesní moudrosti

Symbolem učení lesní moudrosti je čtyřramenný kříž (směrová ružice), která má na svém konci po třech plamenech. Tyto plameny symbolizují lidské ctnosti, které by měli být každému člověku vlastní.

Poselství Indiána

Ernest Thompson Seton, velký propagátor a znalec lesní moudrosti, začíná svou „Knihu Lesní moudrosti“ slovy, která vyjadřují poselství, jenž nám – západní civilizaci - zanechali severoameričtí Indiáni.

Indián nám zanechal tohoto poselství :

Byl velký prorok života v přírodě. Byl živým protestem proti životu v domech. On, více než kdo jiný, nám může dnes ukázati, jak nalézti radost a potěšení a uniknout nebezpečí, životem ve volné přírodě.

Byl mistrem lesní moudrosti, nejstarší ze všech věd; té, která především pěstuje mužné vlastnosti. K lesní moudrosti patří síla, rychlost, obratnost, odvaha, znalost lesů a lesních tvorů, hvězd, vod, umění pěstovat rostliny a všechno, co zdatného člověka přivádí do těsného tvořivého styku s přírodou pod modrou oblohou. A v tom nám může být vůdcem Indián spíš než kterýkoliv jiný člověk.
Hlásal posvátnou povinnost ctít, zkrášlovat a zdokonalovat své tělo.
Hledal ve všem krásu. Učí nás, že když máme v sobě ducha krásy, můžeme vnést krásu do všeho kolem sebe. Naučil nás, jak udělat krásným každý nástroj, každou nádobu, část oděvu i dům, dokonce i každý pohyb. Velký Duch jest ve všem a všude.
Rozřešil velký národohospodářský problém, jenž nás dnes trápí. Svým životem a kmenovým řízením nám dokázal, že znárodnění přirozených zdrojů a zájmů zarazí okamžitě bídnou chudobu.

Byl hrdý na svůj život i na sebe samého.

Byl velkým světovým protestem proti sobectví a netečnosti.

pátek, října 15, 2004

Indianske byliny

Sladká tráva (Hierochloe Odorata)
Nejposvátnější z očišťujících bylin roste na pláních v USA a v Kanadě. Splétá se do dlouhých copů, které velmi příjemně a pronikavě voní. Používá se na očišťování pomocí nakuřování prakticky při všech obřadech prérijních indiánů. Pálí se nejčastějí v mušlích (nehoří plamenem, ale doutná). Kouř ze sladké trávy velmi voní a to nejen lidem, ale i dobrým duchům. Kouřem ze sladké trávy je možno očištovat jak lidi, tak i například domy, nebo medicinové předměty a ochránit je tak před mocí zlých duchů. Často se sladká tráva používá při obřadu potní chýše, kdy se pokládá na rozpálené kameny. Sladkou trávu by měli používat pouze ti, kteří jsou dobře seznámeni s tradičními duchovními hodnotami a cestami Původních Američanů.

Pipestone dnes

V současné době je v místě Pipestone, v jihozápadní Minnesotě The Pipestone National Monument, muzeum, které pečlivě dokumentuje a mapuje historii a význam tohoto místa pro indiány. Těžba catlinitu je přísně kontrolována a právě jen indiánům se speciálním povolením je dovoleno tento kámen těžit. Indiáni, kteří mají právo catlinit z lomů získávat toto činí s velkou úctou a respektem ke starým tradicím, podle starých posvátných metod, kdy se při, během i po vlastní těžbě modlí k Velkému duchu.
Spor mezi indiány vznikl při diskusi ohledně otázky prodeje catlinitu a dýmek turistům a neidniánským zájemcům. Jedna skupina tvrdě zastávala názor, že by indiáni neměli prodávat vlastní tradici, zejména když se jedná o krev a maso vlastních předků, další tvrdili, že se může jednat o způsob, jak zvýšit jiš tak nízkou životní úroveň indiánů. Nakonec zvítězilo přesvědčení, že žádný národ nebo rasa nemá výhradní právo na přivlastnění si přírodního bohatství, catlinit nevyjímaje, a že by se neměl catlinit prodávát, jelikož má patřit všem bez rozdílu rasy, národa a přesvědčení. V současné době je celé situace vyřešena šalamounsky tak, že catlinit některé indiánské skupiny dávají zcela zdarma, ovšem je třeba zaplatit za námahu a čas indiánů, kteří jej těží.
http://www.indiani.cz

středa, října 06, 2004

Pipestone

Po celá staletí přicházeli indiáni k Lomům dýmkového kamene (Pipestone), aby zde získali posvátný červený kámen, ze kterého vyráběli hlavičky dýmek. Je opravdu k podivu, že sem chodili i příslušníci velmi vzdálených kmenů, kteří museli do této posvátné země urazit obrovské vzdálenosti. Podle starého nepsaného zákona, každý poutník, který se rozhodl vypravit pro posvátný dýmkový kámen, se po cestě čtyřikrát zastavil a modlil se k Velkému duchu za úspěch při získávání posvátného dýmkového kamene. Naposledy se poutník modlil přímo u lomu v Pipestone. Každý poutník, který putoval do lomů Pipestone pro kámen na dýmku musel jít zcela beze zbraní. Ostatní kmeny, když potkali takovéto poutníky, rychle pochopili, že nejsou na válečné výpravě, ale na cestě do posvátné země a museli je nechat na pokoji. Jakmile poutníci dorazili k cíli, následovaly další modlitby, a to těsně před, během i po samotném procesu získávání catlinitu z lomu.
http://www.indiani.cz

úterý, října 05, 2004

Dymkove vaky

Prakticky všechny dýmky byly uchovávány v dýmkových vacích. Tyto vaky se vyráběly ve velmi starých dobách z kožešin posvátných zvířat, nejčastěji z kožešin vyder, nebo i nenarozených bizoních telátek. V pozdějších dobách se stále více používaly vaky z vydělané jelenice. Dýmkové vaky byly často zdobené, korálkovými a ostnovými výšivkami a omotávkami, kornoutky, peříčky, rolničkami a jinými způsoby. Vaky byly vystlány nadrcenou šalvějí, tabákem, pelyňkem, směsí kinnickinnick nebo jejich kombinací. Hlavička dýmky odpočívala ve vaku právě na těchto bylinkách. Troubel mohla být uchovávána také v dýmkovém vaku, současně s hlavičkou, nebo mohla být zvlášť, zamotaná do kousku látky nebo jelenice. Ve vaku na dýmku mohlo být také ještě dusátko, na které byly v mnoha případech připevněny různé jehly na vyčištění hlavičky. Dusátka také mohly být bohatě zdobená.
http://www.indiani.cz

Troubele

Troubele k dýmkám se vyráběly nejčastěji z jasanového nebo škumpového dřeva. Dírka na kouř vznikla propálením dužiny dřeva rozžhaveným drátem. Trouble mohly mít kulatý, ale i hranatý průřez a byly často bohatě zdobené omotávkami z ursoních ostnů a korálků, orlími pery, rolničkami, kožešinami z hranostrajů, vyder nebo dalších zvířat, měděnými a mosaznými dráty, kousky látky, ptačími zobáky, koňskými žíněmi apod. Velmi časté bylo zdobení troubelek vyřezáváním.
http://www.indiani.cz