úterý, listopadu 30, 2004

Pozustatky Anasazijské kultury

Skalní palác v Mesa Verde byl vybudován asi ve 12.stol.n.l. Obyvatelé Mesa Verde byli zemědělci, kteří žili z malých výnosů svahových políček, jejichž zbytky lze dodnes spatřit v okolí Mesa Verde. Skalní palác má kolem 400 místností, z nichž asi 25 jsou kivy (kruhové obřadní místnosti). Místnosti jsou malé, s nízkými stropy, kruhového či obdélníkového půdorysu. Patra byla propojena žebříky. Archeologové nevědí, za jakým účelem byly zřízeny kamenné věže u těchto puebel. Jsou tu domněnky o tom, že to byly astronomické pozorovatelny či ochranné věže proti nepřátelům Pevnost byla opuštěna za velkého sucha ve 14.stol.
Dalším významným střediskem Anasazijské kultury byl kaňon de Chelly. Stejně jako u Mesa Verde, i zde byly ve 12.stol. vybudovány pevnosti pod skalními útesy kaňonu. Na 30 km dlouhém úseku kaňonu de Chelly bylo vybudováno na 150 skalních obydlí. Jsou postavena z pískovcových bloků stěn kaňonu a pálených cihel adobe. Některá obydlí jsou dosti malá. Mohlo v nich žít 30 - 40 obyvatel. Kromě obytných místností tu jsou i skladovací prostory a kivy. Většina pevnůstek byla chráněna převislými útesy a obrácena na jih. Proto v nich bylo v létě chladno a v zimě teplo.
Přesto největším střediskem Anasazijské kultury bývalo pueblo Bonito ležící v kaňonu Chaco. Kaňon Chaco leží na jihu státu Nové Mexiko, 150 kilometrů na jihovýchod od Mesa Verde. V průběhu let 900 - 1100 n.l. zde lid Anasazijské kultury vybudoval 12 obrovských měst, v nichž žilo na tisíce lidí. Všechna puebel byla stavěna z kamene a cihel adobe. Města mezi sebou spojovala široká síť cest, které vedli od Mexického zálivu až k pobřeží Tichého oceánu.
I lid Anasazijské kultury byl velmi zručnými řemeslníky a vyráběl překrásné ozdoby z lastur, mědi, tyrkysu a jantaru. Mimo jiné to byli výborní hrnčíři, tkalci a košíkáři.
Nejvýznamnějším pueblem v této oblasti je pueblo Bonito. Ve španělštině to znamená „hezké město“. Město je obráceno k jihu, směrem k řece Chaco. Má půlkruhový půdorys, přičemž svou zadní stěnou se tiskne k útesům kaňonu. Uprostřed je centrální náměstí. V něm bylo zapuštěno několik kruhových kiv. Okolo něho se rozkládá obrovská jednolitá stavba budov, které celkem pojali přes 800 místností. Celé pueblo bylo několika patrové. Střechy nižších pater tvořily otevřené terasy pro vyšší patra. Jak se pueblo rozrůstalo, počaly se místnosti zadního traktu uzavírat, až z nich vznikly temné místnosti se vstupem střechou. Pravděpodobně sloužily jako sklady. Obytné místnosti byly větší a měly omítnuté stěny. Ohniště byla zřejmě jen v několika místnostech, obyčejně se vařilo na terasách. Pueblo bylo dokonale řešeno i z obranného hlediska, i přesto, že mu teoreticky nemohlo hrozit žádné nebezpečí. Apačové a Navahové, kteří v pozdější době napadali a pustošili puebla, pueblo Bonito v době plné slávy nezažili. Přesto čelní zdi spodních pater postrádaly okna a původní vstupní brána byla zúžena až nakonec zmizela úplně a do puebla se dalo dostat pouze po žebřících, které se daly vytáhnout.
Kolem let 1276-1299 došlo k velkému období sucha. Úroda usychala a život na celém jihozápadě se počal hroutit. Od počátku 14.stol. se lid odstěhoval do úrodnějších oblastí a Anasazijská kultura se spolu s obrovskými puebly stala minulostí. Jedinými jejími nositeli se stali Indiáni kmene Zuni, kterých dnes na jihozápadě žije asi 5700.

0 Comments:

Okomentovat

<< Home