HAVRAN

(22.09. – 22. 10.)
Jsou znamení, jejichž symbolika je každému hned jasná. Na druhou stranu některá jiná skrývají hned několik významů. Mezi taková patří právě Havran. V naší kultuře neměl havran zrovna nejpozitivnější úlohu. To ovšem neplatí o indiánské. Jak jsme si už řekli, Indiáni zvířata neklasifikovali a nepřiřazovali jim negativní role. Každé zvíře mělo „ducha“, který se vyznačoval určitými vlastnostmi a byl součástí celku.
Přesně to platí o havranech. V jejich případě bylo klíčových vlastností hned několik, neboť legendy a příběhy se od sebe dost liší. Začněme tou nejčastější. Havran tvořil rovnováhu v přírodě. Hejna havranů se nebránila pozřít mrtvé živočichy. To pro naši kulturu může být přímo odpuzující vlastnost, ale Indiáni moc dobře věděli, že je to důležité. Tak se zabráni rozkladu a následnému šíření nemocí. Koloběh života je pevně dán. Život a smrt jsou každodenními jevy. Havrani udržovali rovnováhu a pomáhali Matce Zemi s očistou. Ovšem havran je schopen vznést se k Otci Nebi. A to je také charakteristické pro Havraní lidi. Umějí si vážit praktických materiálních hodnot, ale také vědí, že ne všechno je „hmotné“. Proto tito lidé tak snadno přijímají nejrůznější názory. Umějí se prostě ve svých názorech „rozhlédnout“ a přicházíme k další charakteristické vlastnosti Havrana. Tito lidé se často stávali soudce. Jejich otevřený mysl jim umožňuje, aby byli „neutrálními“. Havrany se nelze jen tak naklonit, protože se nedají obalamutit. Nemají rádi, když je někdo nutí, aby rozdělovali svět na dvě části – dobrou a zlou. To se jim nelíbí, protože jako lidé s dobrým úsudkem vědí, že na každou věc se člověk může dívat z mnoha možných úhlů.
Havrani žijí v hejnech. Což je další znak těchto lidí, kteří nemají rádi samotu. Samozřejmě že můžete namítnout, kdo by milovat samotu, ale u Havranů to platí i o krátkodobém osamění. Havrani mají rádi, když je stále někdo po ruce. Takže mají spoustu známých a mají rádi skupinovou práci.
Další „skupina“ příběhů vypráví o tom, že Havrani znali cestu k bráně Smrti. A toto nemysleli Indiáni nijak negativně. Smrt pro ně byla transformace, která nás zavede domů do náruče Vesmíru. Našla jsem pramene, kde se doslova uvádělo, že člověk se mohl dostat do transu a jeho duch mohl požádat Havrana, aby ho dovedl k bráně smrti. Tam se mohl setkat s jinými dušemi či zjistit, zda už nastala jeho chvíle. A nezřídka se stávalo, že právě Havran byl přísedícím u Velkého Soudu, kde se rozhodovalo o dalším osudu člověka.
Havrani jsou tedy doslova opředeni mystickými legendami. Žádný div, že se je Indiánští šamani snažili přilákat ke svým sídlům, že jejich peříčka používali jako posvátné rituální pomůcky.
Pokud někdo havrana zabil, pak si musel usmířit mnohé mystické postavy. Což vůbec nebylo lehké, protože Havran byl důležitou součástí mystického světa. Takový člověk mohl být kmenem dokonce zavržen. Věřilo se totiž, že zabitý havran by mohl zapříčinit zlobu Smrti, což by pro kmen neznamenalo nic hrozného. Ovšem násilná smrt přerušila přirozený vývoj ducha, a to už nebylo vůbec nic pozitivního. Zloba Té, která hlídá Bránu Smrti, mohla přinést nemoci, válku a další hrozivé události.
Lidé Havrani mohou tedy mít tolik charakteristických vlastností, že lehce do nějaké vklouznou. Jsou tak přizpůsobiví, jak jen havrani umějí být. Co se týče vztahů, mohou sklouznout do povrchnosti, neboť je pro ně důležitější skupinka než jedinec. Na druhou stranu však touží, aby jejich hnízdo bylo plné pohody, přátelské atmosféry, krásných věcí a lásky. Pokud se tedy zamilují do jedince, který jim nebude vyčítat náklonnost ke společenským dýchánkům, nebude jim upírat svobodný rozlet a jejich nestrannost, pak se stanou dobrými partnery.
http://things.magick.cz/via/my/nu/clanky/index.php?id=110&co=celej