čtvrtek, dubna 07, 2005

HAD

(23. 10. – 22. 11.)
Dospíváme k symbolu, který v nás patrně nevzbudí příliš sympatií. Had je v západní kultuře jedním z nejhorších symbolů. Je ďáblovým nástrojem. V mnoha z nás je pevně zakořeněna štítivost k hadům. V tom se lišíme zejména od staroindických národů, které k hadům chovaly úctu. Nutno podotknout, že ani staří Indiáni se nevyvarovali určitých obav (nebylo nic těžkého přijít k uštknutí chřestýšem), ale tyto obavy nezapříčinily, že by Indiáni začali hady nenávidět. Naopak. Vytvořili spoustu zajímavých legend a příběhů a tomto živočichovi. Had je v nich pro Indiány zejména symbolem neproniknutelné moudrosti, obnovy (hadí svléknutí kůže) a tajemna.
Jedna z nejhezčích legend vypráví o hadím králi, který chránil Knihu moudrosti. Legenda uvádí, že tato kniha obsahuje vědomosti, do kterých může nahlédnout pouze ten smrtelník, jehož duch již vyzrál natolik, aby poznatky nezneužil. Hadí král se zjeví pokaždé, kdykoliv by chtěl otevřít Knihu moudrosti, ten, který si to nezaslouží.
Z této legendy jasně vyplývá, že lidé narození ve znamení Hada jsou považováni za ty, kteří umějí proniknout do lidské duše. My bychom řekli: Vidí mu až na dno duše. A to je právě hlavní charakteristika Hadích lidí. Schopnost pozorovat, odhadovat a být obdařen skvělou intuicí. V předchozí části jsme si vyprávěli o Havranovi, který nerad vidí věci jednoznačně. U Hada je to naopak. Had musí vidět pouze dvě možnosti, proti polohy. Nesprávný výklad této legendy by nás mohl zavést k tomu, že Hadí lidé všechno rozdělují do pouhých dvou škatulek. Tak tomu úplně přesně není. Had se nebojí přijmout zodpovědnost za rozhodnutí a že umí učinit rozhodnutí. Neváhá, ale okamžitě jedná. Nepovelené odežene od Knihy moudrosti., ty druhé naopak nechá na pokoji. Had musí vybírat pouze ze dvou skupin. Na druhou stranu Hadi však vědí, že tyto dvě roviny se prolínají. Nic není jenom bílé či černé. Pokud vidí černou duši, vědí, že někdy dole musí být bílá. Pokud vidí bílou duši, chrání ji, aby napovrch nevyplavaly temné pocity a myšlenky. Hadí lidé jsou mistry toho, jak dokáži vidět obě hlavní stránky života. Stejně dobrá je i jejich intuice rozeznávat, která ze stran má pravdu. Je totiž neoklame pouhý povrchní dojem a pozlátko.
Had se dostane všude, zjeví se nečekaně, může i z ničeho nic udeřit, jeho hypnotizující pohled pohltí celé okolí. A to je další charakteristika těchto lidí. Ač se zdají nenápadní, dovedou proklouznout tam, kam chtějí. Jakmile ucítí nebezpečí, umějí se účinně bránit. V případě však, že cítí klid, ukáže se jejich loajalita, silná osobnost, šarm a čarovná moc podmanit si okolí.
Další legenda vypráví o Hadu, který si rozzlobil mocného kouzelníka tím, že odmítl doprovázet jeho učedníka k Bráně mystérií. Had usoudil, že učedník není vhodným kandidátem k tomu, aby poznal velká tajemství. Tato legenda ukazuje sice podobné charakteristiky jako ta předchozí, ale také přináší další důležitou vlastnost tohoto znamení. Hadí lidé se nebojí mocných tohoto světa. Udělají to, o čem jsou přesvědčení, že je správné. Není podstatné, zda se mýlí. Důležité je, že se nerozklepou před těmi, kteří jsou mocnější. Řeknou každému svůj názor, nenechají se k něčemu přinutit jen proto, že druhý jim vyhrožuje.
V lásce jsou tito lidé majetničtí a chtějí toho druhého „pohltit“. To ostatně ukazuje i legenda o Hadu, který pozřel krásnou nymfu, do které se zamiloval. Jakmile Hadí lidé milují, pak to myslí smrtelně vážně. A běda, když je zraníte. Pokud však jejich lásku opětujete, pak získáte téměř dokonalého partnera (jen pozor na jedovaté Hadí poznámky).
http://things.magick.cz/via/my/nu/clanky/index.php?id=110&co=celej

0 Comments:

Okomentovat

<< Home